Jestli dítě tohle řekne ve školce,
zazvoní u nás sociálka. Brzo. Naštvaně.
Mám před sebou poslední měsíc práce ve Velkém Růžovém (a už se fakt těším, až bude po něm, ale o tom jindy) a s tím i poslední měsíc směnného provozu. Který je peklo. Ale pokud máte muže, co má home-office a schůzky se zákazníky si může domluvit podle toho, jak se to hodí jemu (čtěte podle toho, jaké máte vy směny), dá se to zvládnout. Sice mi muž trochu zešedivěl, ale co, podívejte na Clooneyho, a jak je sexy! :-)
Clooney…
Moment, o něm jsem psát nechtěla… Kde jsem to… Směny – práce je peklo – pitomý dojíždění – přijela jsem domů – áha, už vím!
Přijela jsem večer domů a Starší žaluje:
„Mámííí, táta mi nechce dát jed na krysy!“
Tady by tahle historka mohla skončit – muž je šikovnej, že dětem nedovolí konzumovat jed na krysy – ale a) jsem věděla, že doma jed na krysy rozhodně nemáme a b) jsem netušila, kde Starší (ač lehce geniální) přišla na to, že něco takového vůbec existuje.
„To je asi dobře, ne?“ zeptala jsem se opatrně. Její náběh na brek mi ale ukázal, že to dobře rozhodně není, tak jsem se šla zeptat rovnou viníka.
„Tys nechtěl dát Starší jed na krysy?“
A přiznal se dobrovolně, fakt nechtěl :-) Koupil na nákupu takové ty čokokuličky, co nemají žádnou výživovou hodnotu a jen samé cukry a hromadu fujtajblů, ale děti se po nich mohou utlouct a vždycky při jejich konzumaci pobryndají své okolí obarveným mlékem, nakonec to ani nedojí a je z toho rozplizlej blivajz. A když se dětí optal, co chtějí k večeři, a šel jim připravovat to, o co si řekly, všimla si Starší balení čokokuliček. A protože to byly noname kuličky, nebyly v krabici, ale v dětem neznámém pytlíku.
„Ne! Já chci tohle!“
„Ani nevíš, co to je,“ nedal se muž.
„To nevadí, já to chci,“ trvala na svém Starší.
„A co kdyby to byl jed na krysy, to bys to taky chtěla?“
Samozřejmě, že chtěla.
Samozřejmě, že nedal.
A já to pak schytala hned za dveřma.
Tak jen, čistě pro případ, že by nám náhodou zabavili děti, protože ve školce prokecnou, že táta jim nechce dávat jed na krysy, kterej jim ale chutná, je mezi přítomnými nějaký právník? A dosvědčíte nám, že nejsme traviči? Dík ;-)
(Přemýšlím, že bych asi neměla vyrábět k tomuhle ublognutí štítky, co? Jakože „jed na krysy“, „jedí děti jed na krysy“, „vaříme pro děti“ „Zdravá dětská strava“. Hm, asi ne :-) )
Vidím to úplně živě… vlastních následnovníků sic nemaje, ale živě…
s.