Katchaba

když se vám doma válí pár mega.

Třeba sedm. Nebo třicet. (Ale to jsou náhodná číslo, rozhodně na nic nenarážím.)

přiznávám, asi by bylo praktičtější, kdybych blogla něco častěji než tou poslední nastavenou frekvencí.

„Mami, kdo jí košíky?“ Chvíli vůbec netuším, jaký košíky myslí, a představuju si takový ten zákusek – ovocný košík, co se mu tak nejspíš vůbec neříká.

O tom, že máme geniální dítě snad nikdo z vás nepochyboval. Když se spojí to nejlepší z nejlepších, jinak to ani dopadnout nemůže, že :-)

V úterý byl ve schránce lístek od pošťačky. Že prý obyčejná zásilka, krabička větších rozměrů. A nahoře napsáno velkým písmem: PROSÍM VYZVEDNOUT IHNED! Včetně toho vykřičníku.

(aspoň přibližně) je podle mě docela dobrej interval.

Protože zrovna tohle mám dneska já. A už to fakt stojí za ublognutí.

mi už pěkně leze krkem! Ten sníh byl vtipnej tak tejden, teď už je to fakt voser!

dostatek disciplíny a byla míň sebekritická, určitě bych se živila psaním. Psaním v jakékoliv formě.

Nikdy nekončící řetězec víceméně neuvěřitelných příhod. A to jsou teprv na začátku!