O tom, že máme geniální dítě snad nikdo z vás nepochyboval. Když se spojí to nejlepší z nejlepších, jinak to ani dopadnout nemůže, že :-)

Takže Monča, dítě své doby, si dokáže zapnout počítač, spustit prohlížeč, v Záložkách si najít své oblíbené weby s omalovánkami a dětskými hrami a už paří. Jo, ještě jí nebyly čtyři a za rok ji přihlásíme na ČVUT, aby v deseti stihla nastoupit na MIT. I když ČVUT možná přeskočíme...

Jednotlivé hry má označené svými interními názvy. Kterým většinou moc nerozumím. Zvládám Mašinku, protože se tam jezdí s mašinkou, ale nezvládám Kočičku ani To s tou myškou. Navíc je na těch webech asi trilion odkazů, všechny ty hry jsou vesele barevné a všechny vypadají stejně, no prostě bordel.

A dnes seděla Móňa u počítače a pak se otočila na nás a řekla:

„Já bych si chtěla najít nějakýho kluka.“

Jasně, chtěla hru s nějakou postavičkou, které říkala Kluk, ale nedalo se odolat...

Já: „Na to máš dost času!“

Móňa: „Ale já bych si vážně chtěla najít Kluka.“

Já: „Nejmíň deset – ne, počkej, patnáct let!“ Pak jsem zaváhala a radši to změnila: „Dvacet!“

Muž: „Blázníš? To nám jako bude strašit doma ještě za dvacet let?“

Já: „No dobře, tak patnáct. To jí bude osmnáct, bude moct vysmahnout z domu.“

Muž: „Deset.“

Já: „Jako aby ve třinácti otěhotněla? Jsi blázen? No, i když vlastně počkej... TY pracuješ z domu, takže TY by ses o to dítě staral, ha!“

Muž: „Ani omylem!“

Já: „To teda jo! Zatímco tady Monča by chodila do sedmé třídy, ty by ses doma staral o vnouče!“

A do toho Monoušek:

„Já bych vážně chtěla najít toho kluka! Zelenýho!“

Já: „Jak zelenýho? To jako ze Strany zelených?“

Muž: „Nestraš!!“

A pak jsme se pokusili tomu nebohému dítěti vysvětlit, čemu jsme se celou tu dobu smáli. Marně. Děsím se toho, jak budeme vysvětlovat za deset let jejímu prvnímu chlapci (potetovanému zhulenému dredatému skejťákovi, nebo tak nějak si ho představuju), proč se při pohledu na něj tak řehtáme.

Jo, já vím. Oba si o nás budou myslet, že jsme dementní rodiče.

A až se muž bude starat o Skejťáka juniora, vychutnám si ten okamžik, kdy řeknu: „Já ti to říkala!“