Jůůůhůůůůůů!

A taky hůůůááááááá píííísk!

téma: Moje, moje, moje! :o),  7.12.2007, 16:01:00, 9 reakcí

 

No tyvole.
(Já vím, nicneříkající začátek, ale vězte, že to tyvole je nadšený tyvole. Akorát trochu unavený tyvole.)
Já totiž byla včera na koncertě. Protože když jsem asi tak před dvouma měsícema jela s Veterinářkou na nákupy do Prahy, celou cestu jsme poslouchaly kapelu Bůhví, kterou někde vyštrachal její tatínek, padesátiletý to motorkář. Já jsem sice na začátku říkala To je ten Brzobohatej, jo? Pffff, nepustíme si radši rádio?, jenže... Voni jsou fakt dobrý. Texty dobrý, maj hlavu a patu, lehkost a šmrnc. Muzika výborná, poslední CD je sice popina jak vystřižená, ale ty aranže jsou neskutečný; předchozí album je navíc úplně o něčem jiným, zavání kubánskýma rytmama a dokonce chvílema čirým písničkářstvím. Já vím, zní to minimálně divně, ale schválně, jestli na ně někde narazíte, poslechněte si je.

Koncert byl v rámci Outů něco něco, vypátraly jsme ho víceméně omylem, protože promo veškerý žádný.
"Tyvole, tam budem samy, ještě že s náma půjde i tvůj tatínek," brblala jsem.
"Ježiš, budem tam my a pak banda pipinek, ještě že s náma půjde i tvůj tatínek," hrozila jsem se, když jsem zjistila, že lístky na koncert dostávají studenti při uzavření smlouvy s Outů.
Je vám jasný, že tatínek nakonec vycouval a zůstal doma? Prej je unavenej, pche!
"Ježiš, my jsme tu nejstarší!" omdlívala jsem po příchodu do klubu. Být v pětadvaceti druhou nejstarší osobou v klubu není pozitivní. Ještě že ta Veterinářka je starší :-) Pak se objevila holčička, co jí bylo asi jedenáct. A druhá. Jedna s čelenkou ve vlasech, druhá se skřipečkama. Následovala je o něco starší slečna v kostýmku a lodičkách. Pak banda holek v kraťasech a kozačkách nad kolena. A já doma řešila, jestli si radši vzít kapsáče, abych vypadala dostatečně rockově, nebo esli to jako přežiju v džínách. Když se kolem nás prořítili dva asi tak osmiletí chlapečcci a za nimi jejich uječená maminka, usoudila jsem, že je putna, jestli mám džíny nebo ne, a šla si dát pivo.
Nakonec se klub docela zaplnil a ukázalo se, že nejsme nejstarší, jen asi páté nejstarší. Nu což, dám si druhé pivo a bude mi to jedno.
O něco později, chvíli před začátkem koncertu, píšu mužovi: Jezismarja, my jsme v prvni rade, ja ji zabiju! A Veterinářce říkám něco v tom smyslu, jestli se jako neposrala a proč stojíme asi tak půl metru od kláves, za nimiž bude sedět ten Brzobohatej, dyť nás ty fanynky za náma ušlapou a zabijou! Ale nedá si to vymluvit, prostě se rozhodla dneska pařit a to jde v první řadě nejlíp.

A měla pravdu.
Pak už mi bylo jedno, kde stojím, jednak díky tomu, že pan B. koukal pořád tak nějak do blba (nedivím se, já bych na sebe taky nekoukala, ještě bych se znervóznila), ale hlavně díky muzice. Všichni členové kapely jsou výborní muzikanti, nejlepší byl ovšem jednoznačně basák – a to neříkám proto, že mám jednoho doma :-) Navíc všichni předváděli výbornou show, která nepůsobila ani otravně, ani směšně. Kapela udržovala kontakt s publikem, nakonec jsem v tý první řadě hopsala a hulákala i já a ještě dneska mě bolí ruce od plácání.

Jen ty lidi kolem! :-))
Jedenáctileté holčičky stály vedle nás, ověšené svítícíma a blikajícíma reklamníma krámama Outů, jedna z nich se pokoušela tančit jako Britney, a to prosím včetně jakési sestavy, druhá neměla žádný cit pro rytmus a taky ještě nepochopila, jak vlnit bokama, takže vypadala jak malej Forrest Gump, když učil tančit Elvise. Z druhé strany jsme měly skupinku alternativních slečen, které tleskaly jednou, po závěrečném přídavku. No a na záda mi dýchal chlapec, který zjevně zbožňoval pana B., protože kdykoliv měl tento klávesové sólo, chlapec mi okopával nohy a nakláněl se přes mé rameno dopředu, aby mohl na pana B. hezky zblízka zaječet.
Ježišmarja.
Nebejt ta muzika tak pozitivní tak je tam všechny pokopu a jdu si dát další pivo! :-)
Takhle jsem se jen snažila zatahovat břicho a netvářit se jak idiot, protože kolem furt pobíhal chlapec s kamerou a povidal něco o tom, že tohle se na dývko určitě dostane.
Si to asi budu muset koupit.
Abych viděla, jestli tam teda fakt jsem.
No tyvole (tohle tyvole nebylo nadšený, spíš zděšený...).

---

 

Prostě a jednoduše, jestli narazíte na koncert Bůhví a jste si jisti, že zvládnete hromadu fanynek Ondřeje Brzobohatého, běžte do toho. Fakt. 

 

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

jméno   email
titulek   www