Prosincová hysterie

(no dobrá, možná to trochu přibarvuju... Malinko :-) )

téma: Moje, moje, moje! :o),  4.12.2007, 13:10:00, 13 reakcí

To je tak.
Když jsem teď něco jako matka rodu, občas mě zachvátí hysterie z toho, jak neuvěřitelná jsem bordelářka a že takhle by to teda nešlo a to dítě by tu shnilo, proboha! A taky vařit musím, naučit se něco jinýho, než svejch osvědčenejch deset jídel, takže plaším, že chci k Vánocům kuchařku, nejlépe Zpátky domů, protože to jsou vyzkoušený recepty, který bych měla zvládnout i já. Jenže pak si uvědomím, že lilek mi tu nikdo jíst nebude, chřest mi tu nikdo jíst nebude, na pečeni si netroufnu, zmrzlinu s pepřem a ananasem nikdo jíst nebude (já kvůli pepři, Honza kvůli ananasu), cuketové květy neprojdou, fíkové cosi se mi nelíbí a dorty pravděpodobně nikdy dělat nebudu, ánžto jsem manuální idiot.
Jsem špatná matka a ještě horší manželka!!!

Považte, včera jsem nám KONEČNĚ vyžehlila, asi tak po měsíci, protože Honza si na sebe musel vzít tričko ze dna skříně a už se nedalo dělat nic jinýho. A dneska už mám zase sušák plnej vypranýho prádla! Jak je to možný? Někde je chyba v programu, jinak nevim!
A to cukroví!
Když se peklo cukroví doma, byl to opruz. Megavopruz. Jediný, na čem jsem byla ochotna se podílet, byly vosí hnízda a kokosové kuličky. Protože rum a vaječňák.
A teď mám vlastní domácnost a s ní vlastní cukroví, a když kdosi z příbuzenstva blahosklonně nabídl, že nám upeče, zasekla jsem se, nenene, tak to prrrr, já si upeču SAMA!
A tak mám tunu perníčků, který vlastně ani nikdo jíst nebude, pár rohlíčků, ty se dělaly na zkoušku a jsou ú-žas-ný, a taky pár vosích hnízd, taky na zkoušku, taky ú-žas-ných, jen jsem se při jejich výrobě trochu opila a teď mám levou ruku staženou obvazem, protože mě bolí celá dlaň z toho, jak jsem zuřivě vyklepávala úly z formiček.
A výzdoba!!! Dnes navečer se dozvím, jestli nám do konce roku budou nebo nebudou vyměňovat okna. Pokud nebudou, vrhám se na ně já a řetězy a ozdoby a větve a vločky a jánevimcovšechno, až z toho bytu udělám jeden velkej kýč a vzápětí se pravděpodobně vzteknu, protože se přiřítí kočkodement a celý to strhne a odtáhne pod postel...
Asi budu i plakat.
A stejně mi ten můj muž řekne, že jsem miláček, i když trdlo (teda ne, trdlo, to on neřekne, ale řeknu to já. Ne, já řeknu, že jsem debil.). Já nevim, že on je tak...nenasírací. Kupříkladu já, být jím, bych se už asi třikrát poslala do háje. Možná čtyřikrát.
A na Silvestra si vymyslím steaky a na Novej rok guláš, ani jedno mi vlastně nejde, navíc jen doufám, že hosté přijedou brzo, abych jim vnutila dítě a měla tak na vaření čas.
Dárky! Ješiš dárky, o nich mi ani nemluvte, ten Honzův, co si ho sám vybral, protože u basy to ani jinak nejde, jsem objednala v půlce listopadu. Jakože s předstihem, chápete. Aby fakt dorazil. A oni mi napíšou, že jako príma, ale k dodání je za 13 týdnů.
Na jaře!!!
Ale hned mi prej můžou poslat basu s nálepkama lebek. Lebek! Je snad můj muž puberťák, nebo co?!

Aspoň že na tom plemeni psa jsme se shodli.
Borderka utahá dítě, dítě utahá borderku, já se jen budu nípat v záhonku s kytičkama (kterej budou dítě i borderka okázala ignorovat a nebudou po něm běhat!).
Nejhorší je, že jsem tak naivní, že tomu fakt věřím!
Proč on si mě ten Honza vlastně bral? :-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

jméno   email
titulek   www