Je mi jasný,

že dítě se za nás bude v pubertě stydět.

A to jako moc.

téma: Mutterblog,  30.11.2007, 10:33:00, 8 reakcí

K: 10:10:16: jo, dneska si na sebe Monouš vezme nový zelený manžestráky :-) akorát jí musím ohrnout nohavice :-))
J: 10:11:23: tyyjo! ve spojeni s tema nausnicema se zkrasni aspon 18x (ve srovnani s beznym Monousem).
J: 10:11:34: A jeji krasa vzroste o 37%!
K: 10:11:46: (netestováno na Monoušovi) :-)
J: 10:12:07: (pro reklamní účely byl použit umělý Monouš).
K: 10:12:28: při natáčení tohoto spotu nebyl zabit ani týrán žádný Monouš
J: 10:12:39: (nezvtahuje se na rodiče)
K: 10:12:59: Před použitím Monouše se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem :-))
J: 10:13:18: Před použitím protřepat! Skladujte v chaldu a temnu.
K: 10:13:38: Minimální trvanlivost do: viz obal
J: 10:14:41: Určeno pouze pro zevní použití! Nepoužitého Monouše vraťte zpět.
K: 10:16:21: tak já to jdu blognout:-)

Tak si to shrňme: copak se z výše uvedených řádků mohl dozvědět velectěný čtenář?
1) manžel v pracovní době nepracuje
2) Monouš má nové manžestráky. Krásné, tmavě zelené, asi osm kapes mají, růžové vyšívané kytičky, no paráda! Jen do nich musí ještě malinko dorůst.
3) Už ji nemůžeme vrátít zpět, protože jsme ji vyndali z obalu a navíc i použili. Chjo...
4) Máme naušnice!

Tyvogo...
Dvě hodiny předem jsem jí matlala uši znecitlivující mastí a posléze se pokoušela jí lalůčky překrýt průhlednou divnou náplastí. Po chvilce boje mělo dítě náplast na tváři, pak já na zápěstí, pak dítě na uchu, ale nahoře na boltci. Nakonec jsem se na náplast vykašlala, protože mastička se krásně vstřebala. Půl hodiny před zákrokem jsem hystericky znova matlala a pak jsem se nenápadně píchala do prstu, jestli je znecitlivělej. Nebyl a já upadala do mdlob.
Cestou k doktorce se dítě tvářilo zasmušile. Později jsem zjistila, že to bylo způsobeno čepicí, zaraženou hluboko do čela; to pak každej vypadá jak baset, že.
Doktorka ordinovala. Sakra. Poslední naděje, cedule Pro nemoc zavřeno, se nekonala. Vešli jsme dovnitř a já začala slzet. Chudák moje malá, proč jí to děláme?? Protože jinak si vzpomene za tři roky ve školce a bude to mnohem, mnohem horší, protože dítě, běžící z ordinace s obrovským řevem a jehlou v uchu by na mě zanechalo trvalé následky. Nebo by to přišlo za deset let a ona by si ucho nechala propíchnout o přestávce na záchodě od nějaké ulicí protřelé spolužačky (u nás tohle dělala dvakrát za rok dcera světskejch). Navíc, pokud to dítě bude po mně, až do puberty si ji budou všichni plést s klukem. Jednou na výletě se mě dokonce starej správce budovy snažil dotáhnout ke klukům na pokoj a musela se mě zastat vychovatelka! Že si jako nevymejšlím a nejsem úchyl, s holkama chci spát proto, že jsem holka.
Pak to šlo rychle. Doktorka si vzala usměvavé dítě, řekla nám, ať čekáme v čekárně a neděsíme se, protože Monče se pravděpodobně nebude líbit, že jí držej hlavičku na stranu. Pche, blbá výmluva! Po dvou fňuknutích (a matčině hysterii) vylezla doktorka s nesmějícím se Monoušem ven, ale k mému zděšení jí teprv udělaly na uších tečky a chtěly schválit umístění. Pak se ozval brek, podstatně menší, než při prvním očkování, navíc takovej ten Nechte mě, já takhle ležet nechci, kurvadrát!!. Jenže to už jsem vzlykala na hlas a smrkala a kvílela a Honza mi říkal Vidíš, já to říkal, mělas zůstat v autě!
A pak se znova otevřely dveře a mohli jsme si jít pro dítě.

To mělo uši obalené kousky gázy a přelepené, tvářilo se nasraně, nicméně nebrečelo a jen co ji vzal táta do náruče, začala povidat.
A já se skoro rozbrečela znovu, tentokrát úlevou.

Je krásná.
Hlavně vůbec neřeší, že má něco novýho v ouškách, večer si ve spánku klasicky plivla dudlík pod ucho a chrněla, vpich nevpich.

Já vím, slibovala jsem, že budu taková ta matka Teče ti krev? Neteče, tak neřvi!. Jenže... Vono to asi nedopadne... :-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

jméno   email
titulek   www